SARDINIE trip

V červnu jsem strávila týden na severu Sardínie a ohromně se mi tam líbilo. Krásné průzračně modrozelené moře, výborné jídlo, milí místní a hlavně sluníčko, které opaluje tak akorát... 

CESTA: Letěly jsme se společností Easyjet z Berlína. Vyšlo to bezkonkurenčně nejlevněji, i s připočítáním jízdenek na autobus Praha - Berlín. Časově to vyšlo dost podobně, jako s odletem z Prahy, všechny lety, co jsem na ten termín našla byly totiž s delším přestupem.

Berlínské letiště se mi ale vůbec nelíbilo, je staré a omšelé, téměř všude jsou schody, takže se taháte s kufry do schodů a ze schodů, restaurace je všeho všudy jedna (plus Burger King a irská hospoda) a míst na sezení je tam minimum... 

Do Golfo Aranci, kde jsme bydlely se dá dojet z letiště v Olbii buď taxíkem za cca 50-60 EUR nebo autobusem za 1 EUR. Jednou za pár hodin také jezdí z centra Olbie vlak, ten stojí 1,50 EUR.

UBYTOVÁNÍ: Tentokrát opět fungovalo Airbnb, našly jsme byt v městečku Golfo Aranci, v komplexu apartmánů, s bazénem a hlavně u moře. Dalo se koupat hned u našeho bydlení nebo stačilo přejít pár minut vedle a obsadit krásnou zátoku, kde vůbec nikdo nebyl. 

Pro větší pohodlí jsme chodily na pláž místního hotelu, kde si za 10 EUR na den můžete pronajmout lehátko se slunečníkem. Jako velké plus počítám plážový bar se zmrzlinou a výborným cappuccinem. 

CO VIDĚT: Tolik pláží, kolik jen půjde. Tahle dovolená pro mě byla spíš o odpočinku než lítání po památkách, navštívila jsem však město Olbia  (tam je i letiště), které se mi moc líbilo. Hodně mi připomínalo už pevninskou Itálii, hlavně architekturou. 

Sardinie je rozkvetlý ostrov, v červnu tam kvetlo opravdu kde co a všude narazíte na obrovské opuncie. 

Pokud máte rádi lodě, tak v přístavech se to jen hemží luxusníma jachtama. 

Delfíny. Žijí u ostrova di Figarolo. Stačí nasednout na loďku s průvodcem a pak jen pozorovat, jak tato krásná zvířata skotačí ve vodě nebo plavou podél a snaží se vaši loď předběhnout. Při bližším zaměření na ostrov Figarolo  můžete taky vidět skalní muflony.

NÁKUPY: V ulici Corso Umberto I v Olbii jsme narazily na malý krámek Amalia, kde se ručně vyráběly kožené letní sandálky, mokasíny a pásky. Tam jsem si přišla jako Alenka v říši divů a nechala si na sebe aspoň vyrobit pudrově růžový pásek. Trochu mě mrzí, že jsem si nepořídila klasické mokasíny v černé barvě, zrovna jsem začala takové shánět, oh well. (Tak to asi zůstane na Gucci, že ano :))

JÍDLO A PITÍ: Pizza! Těstoviny! Víno! Prosecco! Vše skvělé, italské. Věřím tomu, že i ryby tam jako ostrov mají výborné, ty jsem však jako vegetarián nezkoušela. 

Občas si říkám, proč jsem se nenarodila jako Italka? Jistě bych tam povahou a chutí k jídlu zapadla :).

Kam se letos chystáte na dovolenou?