Snažím se více číst. V metru cestou do/z práce. Na eskalátorech. V tramvaji, když jedu za kamarádkou na návštěvu. Chvilku před spaním. V kavárnách. Docela se mi to daří a někdy zvládnu i dvě knihy týdně! Mám z toho radost, z nových myšlenek a příběhů v mé hlavě, i z toho, že těch pět minut z JZP na Můstek nepromarním koukáním kolem sebe...
Co jsem zvládla od posledního PŘEČTENO?
Řeky Londýna od Bena Aaronovitche. Nalákaly mě reklamy v metru a popisek, že takhle by nějak žil Harry Potter, kdyby byl dospělý, bydlel v dnešním Londýně a stal se policistou. Peter Grant je totiž policistou s kouzelnickými schopnostmi a na tuto svou vlastno přijde náhodou při vyšetřování vraždy (když jednomu chlapovi někdo urazí hlavu holí, ehm), kdy jeden z jeho svědků je lehce neobyčejný - tím, že už dávno zemřel a je to duch. Touto událostí se stane učněm inspektora Nighingalea, se kterým vyšetřují případy svéráznými kouzelnickými postupy. Narozdíl od již zmiňovaného Harryho Pottera není "kouzelnická složka" londýnské policie utajovaná, ale ostatními policisty spíše trpěná :).
Z počátku mě kniha bavila, ale postupně se mi začal příběh zamotávat, vraždy, rozpadající se obličeje, matka a otec Temže... občas jsem ani nevěděla, co to vlastně čtu. Do konce jsem se dostala jen ze zvědavosti, jak to teda dopadne a vlastně si už ani na ten závěr nepamatuju.
Dobrodružství Petera Granta má ještě dalších pět pokračování a bojím se, že až vyjde další, tak zapomenu na to, jak ta kniha byla podivná a pořídím si ji taky :).
Všichni jsme z toho úplně na větvi od Karen Joy Fowlerové. Když je vypravěčce Rosemary pět let, tak jednoho dne náhle z jejího života zmizí její sestra Fern. O pár let později ve 12 letech zmizí její starší bratr Lowel.
Příběh o neobyčejné rodině mě do sebe vtáhl, i když poté, co jsem zjistila, jak to vlastně s její sestrou Fern bylo, měla jsem nutkání přestat číst, ale už mě zase ovládla touha vědět jak to vlastně skončí.
Dojatá jako lidé z citátů v anotaci jsem nebyla, nejspíš protože mi vypravěčka Rosemary nebyla moc sympatická, její vyprávění se mi líbilo, ale ona jako postava z něj moc dobře nevycházela :).
Šokující pro mě bylo zjistit, jaké experimenty se kdysi opravdu děly a jak moc mohly zasáhnout právě do takové, na pohled obyčejné rodiny. Nechci psát podrobnosti, abych ty, kteří by si knihu rádi přečetli nepřišli o moment překvapení, kdy jsem si říkala WTF am I reading.
Nebudu nenávidět od Izzeldina Abuelaishe jsem začala číst kvůli doporučení v článku u Káji. Vzpomínky palestinského lékaře působícího jak v Palestině, tak v Izraeli jsem přečetla téměř jedním dechem. Píše zde o situaci v pásmu Gaza, o svém životě, i o tragické ztrátě manželky a následně dcer. Jeho cesta za tím, stát se lékařem je opravdu inspirující, stejně tak jako jeho mírové poselství a prosazování nenásilí, za které byl nominován na Nobelovu cenu míru.
Dále jsem ve zkratce stihla...
Šťastná kniha a Jak jsem sebrala odvahu od Barbory Šťastné. Příběhy ze života pro lepší náladu. Čte se lehce a během pár večerů obě přelouskáte.
Nestydaté plavky od C. D. Payne. Velmi vtipná kniha o tom, jak tatínek v 50. letech pošle syna do továrny na dámské plavky větších velikostí, kterou jim odkázal strýc :D. Firma Decentní dáma s.r.o. mě opravdu dostala, skvělé čtené pro pobavení.
V zákulisí hotelu - Jacob Tomsky. Četla jsem na pláži na dovolené v Řecku (áchjo, moře mi chybí). Kniha mě zaujala, protože v hotelu pracuji, ale nic nového jsem se nedozvěděla. Pokud vás ovšem zajímá, jak to funguje na recepci či u pokojských, rozhodně doporučuju, možná se budete divit.
Fangirl - Rainbow Rowell. Po nadšení z její knihy Eleanor and Park přišlo zklamání. Na tohle jsem asi už stará! Hlavní hrdinky dvojčata, které píšou gay fanction o jejich oblíbených postavách, které nápadně připomínaly postavy z Harryho Pottera. Do mého "čtenářského deníku" jsem si napsala "nevím, proč jsem to přečetla až do konce".
Literární spolek Laury Sněžné - Pasi Ilmari Jääskelainen. Mé první setkání s magickým realismem a celkově asi s finskou literaturou. Podivná kniha, která mě fakt moc bavila. Líbil se mi jak tajemný příběh, od kterého jsem netušila co čekat, tak i detaily - jako třeba jména. V českém překladu byly fakt roztomilé - Ingrid Kočičková, Martin Zimota atd. Pokud vás zajímají knihy o spisovatelích, o tom kde hledají (kradou?) inspiraci, je tohle něco pro vás. Dále se dozvíte o "nakažených" knihách, které je třeba spálit nebo o záhadném zmizení Laury Sněžné.
Poslední aristokratka - Evžen Boček. Do metra ideální, příběh o české aristokratické rodině, která se po roce 1989 vrací z exilu v USA na svůj zámek Kostka na český venkov. Situační komedie, americká máma, která by všude ráda viděla duchy, lakomý táta a zaměstnanci, kteří se práce spíše štítí :). Existuje i druhý díl, asi si ho budu muset taky přečíst..
Venuše - Venuše Samešová. Autobiografie míšenky vyrůstající v normalizačním Československu. Její otec byl narušený krotitel lvů a tygrů v cirkuse, máma s ní za celý život moc slov neprohodila, sestry byly spíše zlé a do toho všeho byl zamíchaný její exotický vzhled a nepříliš velký strach o budoucnost. Příběh o neobyčejném životě, umělcích, cestování s cirkusem, lhostejnosti vlastní rodiny a také o velkých láskách.
A teď prosím, co jste četli zajímavého vy? Inspirace se mi vždy hodí.