08.06.17

HAMBURK TRIP


Do Hamburku jsme se s May vydaly víceméně náhodou. Měly jsme vytipované víkendové datum v březnu a taky chuť na chvilinku vypadnout z Prahy. Když jsem projížděla levné letenky, objevil se tam Hamburk. Po malém googlování jsem zjistily, že to vypadá jako místo pro nás a letenky byly v kapse.

CESTA: Letadlem s German wings z Prahy. Nás cesta vyšla kolem 60 EUR. Dá se tam samozřejmě vyrazit autobusem/vlakem, ale cena je dost podobná. Zato časová úspora díky rychlému letu (ani ne hodina) je markantní. Letiště je v Hamburku nedaleko centra, stačí nasednout na vlak přímo na letišti a za 40 minut jste v centru města.

Elbstrand

UBYTOVÁNÍ: Opět jsem využila Airbnb a nelituju. Bydlely jsme v pokoji u umělkyně Cecile nedaleko Labe (přímo tady). Ta nám při příjezdu dala tipy kam jít a hned nás poslala na pláž, kde jsem si to úplně zamilovaly.


CO VIDĚT: Pláž, Labe, doky. Lodě, které zde fungují jako MHD a dovezou vás z vaší pláže rovnou do města k Hafencity a Hamburské filharmonii. St. Michaelis church s vysokou věží. Alster arkaden - pasáž obchůdků v benátském stylu u vody a kousíček od jezera Aussenalster, které leží přímo v centru města a dělá z něj ještě krásnější místo k návštěvě.
Co úplně nestojí za to: Reepeebahn, což je "red light district". Špinavá ulice plná sexshopů, které se střídají s hospodama... a Beatles Platz, kde je jen podivná plastika siluet členů The Beatles.

Hafen city a vpravo budova filharmonie 

výhled z budovy filharmonie

PITÍ: Místní pivo Astra. Hořké, ale se srdcem a kotvou! :) Navštívily jsme krásnou kavárnu Milch feinkost, která vypadala jako by vypadla z filmu Wese Andersona.
V celém Hamburku je spousta portugalských kaváren a restaurací a velká portugalská komunita (mořeplavci? :)


NÁKUPY: Moc nákupů jsme nestihly, ovšem &Other stories a Monki nemohlo být vynecháno.




Byli jste v Hamburku? Jak se líbilo? Já doufám, že se tam zase někdy vydám, třeba i na delší pobyt.

15.05.17

MUSIC: CO POSLOUCHAT V KVĚTNU


Franka Oceana přeci. Po loňské epické desce Blonde letos vydal tři singly - Chanel, Biking a Lens. Všechny tři jsou naprosto boží. Mě nejvíc do srdce zasáhlo Lens. A pokud jste víc na letní hity, tak Franka najdete v písni Slide od Calvina Harrise. 

Cosmo Pyke. Do tohohle týpka jsem se zamilovala na první poslech. EP Just Cosmo si můžete pustit třeba tady. Má nejoblíbenější je Great Dane. V komentářích na youtube se hodně objevuje názor, že se jeho hudba podobá tvorbě King Krule. Mě to tak ovšem nepřipadá a Cosmo mě baví ještě víc. King Krule dlouho nic nevydal, tak asi jeho fanoušci hledají podobný zvuk :).

HUMANZ. Gorillaz. I mean, na nové album Gorillaz se od poslední desky Plastic Beach čekalo sedm let. SEDM. Vrátili se s velkou parádou, album má 26 tracků :D. Je tam všechno, taneční věci i rapové spolupráce. Moc mě to baví, nejvíc Andromeda a Out of body. V listopadu přijedou do Prahy, doporučuju koncert nezmeškat, myslím si, že to bude velké. 

Missing Link. NICK MURPHY. Říkal si Chet Faker, nyní se vrátil ke svému rodnému jménu a změnil styl. EP Missing link vyšlo minulý týden, je na něm 5 písniček včetně totálního hitu Forget about me. 

SINGLY. Humble od Kendricka Lamara (a celou desku DAMN., hlavně LOVE.FEAT.ZACARI.). Can´t have everything od Drake (a samozřejmě celé More Life). The National - The System only dreams in total darkness. Doufám, že tenhle song předznamenává novou desku. Lorde - Green light. O koncích a nových začátcích. Deska bude v červnu. Can´t wait. No a Jamiroquai - Cloud 9. 

Nechci vynechat českou scénu, i když nemám pocit, že by se na ní dělo něco zajímavého... po dlouhé době přišla s novým singlem Khoiba. Stoke the Fire. Upřímně mě to moc neba, tak doufám, že další novinky budou zajímavější. PURIST jsou ze Slovenska, mají nový singl Timelapse a ten je skvělý. 

Co si mám na Spotify pustit příště? Budu ráda za tipy na novou hudbu. 


17.01.17

MUSIC: CO POSLOUCHAT V LEDNU

Leden je prý pondělí celého roku. Tentokrát to neplatí - aslepoň v hudbě. Hned zpočátku roku se objevila nová deska od The xx, Bonobo a dvě písničky z budoucího alba představil miláček Ed Sheeran.

The xx odehráli v listopadu velmi diskutovaný koncert v Praze ve Foru Karlín (Byli jste? Přišlo vám to jako dva koncerty - The xx a Jamie xx? Protože mně ano.), na kterém zahráli několik věcí z chystaného alba a tento pátek třináctého bylo konečně vydáno. Jmenuje se I see you a ohlasy k němu nejsou zatím extra pozitivní. Mně samotné se líbí, ale klaním se k názoru, že první dvě byly zajímavější. 

Je to ale stále nadprůměrná deska se skrytými skvosty - Say something loving se mi zpočátku moc nelíbila, ale teď je to jeden z favoritů. Z listopadového koncertu si pamatuju skvělou I dare you a zamilovala jsem se do Dangerous

Další lednový TIP - Bonobo s albem Migration. Top top je singl No Reason, kde zpívá Nick Murphy (možná jej znáte pod jeho prvním uměleckým jménem Chet Faker). Sedm a půl minuty krásy. Celé album Migration je super, skvěle se mi u něj koncentruje a tím pádem pracuje.

Ed Sheeran je taková popová klasika/guilty pleasure. Singly Shape of you (sexy Ed) a Castle on the hill (melancholický Ed) teď určitě uslyšíte všude.

Díky kamarádce May jsem také objevila britského písničkáře Toma Rosenthala a totálně se zamilovala. Jeho "trojalbum" The Pleasant Trees volume one, two and three poslouchám pořád dokola. Včera také vydal videoklip k písničce To you alone, který je nádherný! Koukej.



Od začátku roku jsem si založila na Spotify playlist, kde budu dávat největší pecky, co časem vyjdou, tak ho můžete sledovat tady. Teď tam najdete všechny novinky, o kterých jsem psala výše.

Co posloucháte v lednu vy?

Na hudbě jsem závislá cca 9 hodin denně, takže mám čas naposlouchat veškeré hudební tipy :).

08.01.17

PŘEČTENO: Princ Ládík na cestě a Anna a Vlaštovčí muž taky na cestě

V posledním měsíci jsem přečetla dvě knihy, které měly co dočinění s cestou. První byla Anna a Vlaštovčí muž a potom Pěšky Mezi Budhisty a komunisty.



Anna a Vlaštovčí muž spolu putovali Polskem a Německem, aby se schovali před válkou. Ládík prošel Nepál a Čínu, protože tam nikdy předtím nebyl. Která kniha mě bavila víc? Let´s find out.

Anna a Vlaštovčí muž (napsal Gavriel Savit). Bylo to o putování krajinou nebo o putování k sobě samému? Odpověď bude asi pro každého čtenáře jiná...

Anna jednoho dne zůstala na hlídání u lékárníka Herr Fuchsmana. Má se o ni postarat, dokud se její tatínek, univerzitní profesor nevrátí. Jenže už je večer a tatínek nepřichází. Herr Fuchsman je nervozní a nakonec dovede Annu domů. Anna však nemá klíče, tak čeká venku. Vrací se před lékárnu a tam se poprvé setká s Vlaštovčím mužem.

Vydávají se spolu na cestu, která zdárně nemá žádný cíl. Vlaštovčí muž chrání Annu před 2. světovou válkou jak svými příběhy, tak svým svérázným stylem života. S cizinci mluví "cestovštinou", nechá kolemjdoucí, aby jej oslovili jako první a on věděl, jakým jazykem jim odpovědět. Kromě vlaštovčího jazyka nebo cestovštiny totiž mluví i spoustou světových jazyků.

Cestují ve dvojici, na malý moment se k nim přidává reb Hiršl (muž, který políbil svou pušku), se kterým to však dopadne neslavně. Kniha nenápadně líčí krutost války, zatímco Anna pomalu dospívá. V jednu chvíli se role obrátí a Anna dává pozor na záhadného Vlaštovčího muže, stará se o něj ve chvílích, kdy jej ovládají jeho vnitřní posuny.

Dojdou nakonec do cíle? Má jejich cesta vůbec cíl? Proč Vlaštovčí muž dopustil, aby se k němu Anna přidala? Milion otázek. Některé odpovědi v knize najdete, některé je třeba si domyslet.

"Tvůj otec si pro tebe nepřišel," řekl dlouhán, "poněvadž ho někdo našel."

První kapitolu knihy si můžete přečíst tady.



Od deprese k něčemu veselejšímu. Na knihu Pěšky mezi buddhisty a komunisty jsem se moc těšila. Pobavilo mě totiž už první sepsané putování - to do Jeruzaléma, takže jsem byla natěšená. A nezklamala jsem se.

Než jsem knihu měla možnost přečíst (čekala mě pod stromečkem), tak jsem se v prosinci zúčastnila projekce v kinu Aero, kde Ladislav tuto svou cestu Nepálem a Čínou komentoval a glosoval prostřednictvím fotek, videí, příběhů a občasných básní.

Ve dvou hodinách jeho povídání jsem si ze smíchu tak procvičila břišní svalstvo, že už jsem se nemohla dočkat, až budu číst a zasměju se tomu všemu znovu. I stalo se tak. Pochichtávala jsem se hlavně v metru, kde jsem většinu knihy přečetla během mého dojíždění do práce a z práce.

Hlavní hrdina je přesně ten typ člověka, co k sobě přitahuje zajímavé postavy z celého okolí a s nimi i kuriózní situace. V cizině pro něj není problém nechat se pozvat (nebo se nenápadně pozve sám) k místním do jejich obydlí, najíst se s nimi i občas zabrat dětský pokojíček a přespat tam.

Tahle nenucenost a spontánnost, která se vine celou knihou je to, co mě baví. Žádný velký plán, prostě vyjdu odsud a za pár měsíců bych chtěl dojít třeba sem. A třeba jen protože mi tuhle trasu naplánoval místní průvodce. Anebo protože zrovna tady mají dobré jídlo a hlavně pandy.

Kromě toho, že je kniha vtipná, tak (narozdíl od té první) je i krásná. Ilustrace od Tomski a Polanski to celé posunuly na vyšší level, tu obálku miluju a ilustrace uvnitř také stojí za to.

Četli jste některou z těchto knih? Nebo jinou o putování? O někom NA CESTĚ... Ráda si přečtu Vaše tipy :)

p.s. Letos jsem se taky rozhodla více dokumentovat, co přečtu, takže jsem si znovu obnovila Goodreads. Sledovat mě můžete tady.