28.07.17

10 DŮVODŮ PROČ CVIČÍM JÓGU



PROTOŽE

- mám po ní dobrou náladu
- protáhnu celé tělo
- zklidním mysl
- posílím svaly, o kterých ani nevím, že je mám
- se mi vždy podaří o trošičku se v nějakém cviku zlepšit
- zjistím, že zvládnu něco, co by mě nikdy nenapadlo, že se mi podaří - třeba takový nácvik na stojku na hlavě
- potkám tam nové lidi
- se tam ale zároveň nemusím s nikým vybavovat, když nechci
- mě udržuje fit
- mám důvod si koupit nové oblečení na cvičení

foto

26.07.17

CO ČÍST V LÉTĚ / part THREE/ Kouzelníkův únik z reality

Anton je kouzelník. Ne moc úspěšný. Vystupuje v domovech důchodců, kde ho publikum nevnímá, zatímco jeho kouzelnický parťák z mládí je světová celebrita, která se svou manželkou (a zároveň Antonovou bývalou přítelkyní) objíždí svět s kouzelnickou show, bydlí v obrovské vile na předměstí Stockholmu a prostě se má tak, jak si Anton myslí, že by si zasloužil mít se on.



V den jeho (dost bídných) narozenin, ke kterým mu e-mailem popřeje pouze obchod s elektronikou, se ztratí cestou z vystoupení a pak u lesa autem narazí do červené sedačky Chesterfield postavené uprostřed silnice blízko národního parku Tiveden...

Od této nehody se mu dějí další absurdní věci. Stane se komplicem při krádeži na benzinové pumpě. Nepomůže malé holčičce se sběrem květin. Ta jej označí znamením smrti, které jej má nakonec dohnat až k sebevraždě. Divné? Bude to ještě divnější. Potká se s manželským párem Gunnarem a Gretou, kteří jsou ochotni mu pomoci se znamení zbavit a mezitím jej stříkají smradlavým sprejem proti jinotvorkám a dalším potvorám.

Anton je  racionálně založený člověk, nevěří, že má znamení smrti a taky nevěří, že konzumací rolády se ochrání proti zlé energii. V národním parku Tiveden u Gunnara a Grety ale přesto zůstává a podniká tři úkoly, jejichž splnění jej má zbavit znamení smrti.

U tohoto románu se pobavíte, vydáte se do země kouzelných postaviček a také se tam možná trochu najdete.

Máte rádi příběhy s nádechem magie a humoru? Pokud ano, tak tento Vás jistě vtáhne a nepustí do poslední stránky. U mě to tak rozhodně bylo.

21.07.17

CO ČÍST V LÉTĚ / part TWO / Příběh nového jména

O Geniální přítelkyni jste již jistě slyšeli. Její sláva se rozléhá skrz knižní blogy, goodreads i instagram. Tady tomu nebude jinak. První díl jsem přečetla někdy na jaře a nemohla se dočkat dalšího, který jsem si sice koupila hned pár dní po vydání, ale počkala jsem až na dovolenou. 
Kde jinde číst italský román než v Itálii? Nebyla jsem sice v Neapoli, která je hlavním místem děje, ale Sardinie se taky počítá.



Druhý díl - Příběh nového jména začíná svatbou Liny - nejlepší kamarádky vypravěčky Eleny. Lina se vdává velmi mladá, již v šestnácti letech a myslí si, že je velmi zamilovaná. Kamarádky se postupem času více a více odcizují, přece jen, Lina je vdaná paní, která pracuje v lahůdkářství a stará se o manžela, zatímco Elena studuje střední školu a poté se dostane na univerzitu až v Pise.

Jejich životy jdou jiným směrem, v jednu chvíli se však stočí tím stejným - když se obě zamilují do stejného muže. Jedna z nich to však popírá, a tak ani nemůže být na svou přítelkyni viditelně naštvaná, když ho ta druhá získá pro sebe. Příběh se tímto ještě více zkomplikuje a kamarádky se několik let nevidí.

Elena o jejich přátelství a nešťastné lásce napíše jen tak pro sebe příběh, který se však dostane do rukou matky jejího snoubence a ta jej nechá vydat. Ve fázi vydání knihy také Elenu opouštíme, Příběh nového jména končí ve chvíli, kdy se na besedě ke svému románu potká s někým, koho neviděla již roky.

Elena Ferrante napsala Geniální přítelkyni jako tetralogii, takže nás ještě dva díly čekají. Těším se na další díly, Elena a Lila jsou již dospělé a jejich životní příběh jistě ještě nabere zajímavého směru.

Jste team Elena nebo team Lila? Já se pořád ještě nerozhodla.

Četli jste některé z dílů Geniální přítelkyně? Zajímalo by mě, jak vás baví prostředí jihu Itálie, místního koloritu a horkých hlav. Mě totiž docela dost :) 

18.07.17

SARDINIE trip

V červnu jsem strávila týden na severu Sardínie a ohromně se mi tam líbilo. Krásné průzračně modrozelené moře, výborné jídlo, milí místní a hlavně sluníčko, které opaluje tak akorát... 



CESTA: Letěly jsme se společností Easyjet z Berlína. Vyšlo to bezkonkurenčně nejlevněji, i s připočítáním jízdenek na autobus Praha - Berlín. Časově to vyšlo dost podobně, jako s odletem z Prahy, všechny lety, co jsem na ten termín našla byly totiž s delším přestupem.

Berlínské letiště se mi ale vůbec nelíbilo, je staré a omšelé, téměř všude jsou schody, takže se taháte s kufry do schodů a ze schodů, restaurace je všeho všudy jedna (plus Burger King a irská hospoda) a míst na sezení je tam minimum... 

Do Golfo Aranci, kde jsme bydlely se dá dojet z letiště v Olbii buď taxíkem za cca 50-60 EUR nebo autobusem za 1 EUR. Jednou za pár hodin také jezdí z centra Olbie vlak, ten stojí 1,50 EUR.



UBYTOVÁNÍ: Tentokrát opět fungovalo Airbnb, našly jsme byt v městečku Golfo Aranci, v komplexu apartmánů, s bazénem a hlavně u moře. Dalo se koupat hned u našeho bydlení nebo stačilo přejít pár minut vedle a obsadit krásnou zátoku, kde vůbec nikdo nebyl. 
Pro větší pohodlí jsme chodily na pláž místního hotelu, kde si za 10 EUR na den můžete pronajmout lehátko se slunečníkem. Jako velké plus počítám plážový bar se zmrzlinou a výborným cappuccinem. 



CO VIDĚT: Tolik pláží, kolik jen půjde. Tahle dovolená pro mě byla spíš o odpočinku než lítání po památkách, navštívila jsem však město Olbia  (tam je i letiště), které se mi moc líbilo. Hodně mi připomínalo už pevninskou Itálii, hlavně architekturou. 

Sardinie je rozkvetlý ostrov, v červnu tam kvetlo opravdu kde co a všude narazíte na obrovské opuncie. 

Pokud máte rádi lodě, tak v přístavech se to jen hemží luxusníma jachtama. 

Delfíny. Žijí u ostrova di Figarolo. Stačí nasednout na loďku s průvodcem a pak jen pozorovat, jak tato krásná zvířata skotačí ve vodě nebo plavou podél a snaží se vaši loď předběhnout. Při bližším zaměření na ostrov Figarolo  můžete taky vidět skalní muflony.



NÁKUPY: V ulici Corso Umberto I v Olbii jsme narazily na malý krámek Amalia, kde se ručně vyráběly kožené letní sandálky, mokasíny a pásky. Tam jsem si přišla jako Alenka v říši divů a nechala si na sebe aspoň vyrobit pudrově růžový pásek. Trochu mě mrzí, že jsem si nepořídila klasické mokasíny v černé barvě, zrovna jsem začala takové shánět, oh well. (Tak to asi zůstane na Gucci, že ano :))



JÍDLO A PITÍ: Pizza! Těstoviny! Víno! Prosecco! Vše skvělé, italské. Věřím tomu, že i ryby tam jako ostrov mají výborné, ty jsem však jako vegetarián nezkoušela. 



Občas si říkám, proč jsem se nenarodila jako Italka? Jistě bych tam povahou a chutí k jídlu zapadla :).

Kam se letos chystáte na dovolenou? 

16.07.17

SUNDAY TALKS

To už tady dlouho nebylo, že? Pro ty, co nepamatují, tak v Sunday talks píšu o tom, co mě zaujalo a bavilo uplynulý týden.

Tentokrát to byl film a divadelní představení. Film The Big sick (v českém překladu Pěkně blbě) mě rozesmál i dojal. Založený na pravdivém příběhu a hlavní představitel hraje sám sebe. Pákistánský komik Kumail Nanjiani žije v Chicagu, je řidičem Uberu a snaží se prorazit ve stand-up comedy. Po jednom představení potká Emily. Z "one night stand" se stane vztah, který ovšem záhy skončí, když Emily pochopí, že Kumailova kultura jí nedovolí s ním být. Rozejdou se a "setkají" pak až ve chvíli, kdy se Emily octne v kómatu v nemocnici. Tam se Kumail seznámí s jejími rodiči, kteří už o něm všechno vědí...


Sen noci Svatojánské. Letní Shakespearovské slavnosti. Na tomto představení jsem byla už dva roky zpátky a líbilo se mi tak, že jsem neodolala a letos s kamarádkama vyrazila znovu. Prostředí zahrady Pražského hradu a svěží úprava (režisérské duo SKUTR) klasické Shakespearovy komedie jsou dohromady okouzlující. Před představením doporučuji skleničku sektu v zahradě a na představení si přinést deku, končí totiž až po 23 hodině a to už může být trochu zima.

V blízké době se chystám na nový film Sofie Coppoly - Oklamaný. Na co se chystáte vy? Byli jste se podívat na letní scéně na Pražském Hradě nebo třeba na Vyšehradě, kde hraje Studio Dva? 




13.07.17

10 VĚCÍ, CO BYCH CHTĚLA STIHNOUT TOTO LÉTO





  • Chodit plavat tak často, jak to jen půjde. Do Podolí, na Olšanku a třeba někam, kde jsem ještě nebyla.
  • Zajít do letního kina na fajn film. Třeba na The Big sick.
  • Začít s úpravou našeho dvorku, abychom tam mohli vysedávat a třeba i pěstovat nějaké rostlinky. 
  • Přečíst všechny knížky, které jsem dostala v květnu k narozeninám. Jak jsem na tom se čtením můžete vidět tady.
  • Opálit se u moře a hlavně si v moři pořádně zaplavat. Už jsem byla v červnu na Sardinii, za chvíli to bude Mallorca s holkama.
  • Půjčit si kolo a dojet na něm do/z práce.
  • Uspořádat piknik v parku s přáteli. A s Calvinem.
  • Vypít co nejvíc melounových smoothies. A vymyslet nové recepty na skvělé smoothies k snídani. A zkusit je zmrazit a udělat z nich zdravé nanuky.
  • Naučit se pořádně tu stojku na hlavě.


fotka



11.07.17

CO ČÍST V LÉTĚ / part ONE / Tajná historie

TAJNÁ HISTORIE - DONNA TARTT

Tahle knížka u nás vyšla už v roce 1996, takže ji v knihkupectví nehledejte. V knihovně či antikvariátu však ano! Narazila jsem na ni poprvé v článku na Manrepeller, kde ji doporučovala jedna z redaktorek. Podařilo se mi ji rezervovat v knihovně a po několika měsících čekání (takhle dlouho jsem čekala snad jen na Pražský erotikon od Patrika Hartla) jsem se do ní pustila.



Román lze fakt těžko popsat bez toho, abych neprozradila něco důležitého ze zápletky. Příběh vypráví o šesti přátelích, kteří navštěvují vysokou školu v Hampdenu v Nové Anglii na začátku 90. let (takže si přestavte hodně drog a alkoholu). Vypravěč Richard přijede z Kalifornie do nové školy na druhé straně země, ve které se přihlásí ke studiu řečtiny, kterou s ním studují sofistikovaný Henry, věčně nespokojený Bunny, fešák Charles, jeho dvojče Kamila a zrzavý Francois. Skupinka se stane nerozlučnou, tráví spolu veškeré volné chvíle a po určité události to vypadá, že se k sobě semkli na vždy. 

Ta událost má však na každého z nich jiný vliv a jejich skupinka se postupně rozkládá, kamarádi mezi sebou již neví komu věřit a postupně se odcizují, až...

Román má přes 500 stránek, což dalo za příčinu domu, že jsem ho četla hrozně dlouho, i přestože mě to opravdu bavilo. Kratší verze by asi neuškodila, v druhé polovině jsou některé scény a dialogy až skoro zbytečné. Na goodreads u téhle knížky najdete buď pětihvězdičkovou recenzi nebo jednohvězdičkovou, snad nic mezi tím. Již od prologu vás kniha chytne a nepustí. Nechejte se lapit do myšlenek mladých lidí, kteří podnikli fakt hroznou věc. Co se jim honí hlavou? Sžírá je pocit viny nebo pokračují dál ve svých běžných životech, jako by se nic nestalo?

Četli jste Tajnou historii nebo jinou knihu od Donny Tartt? Jaký je váš tip na letní čtení?



08.07.17

MUSIC: CO POSLOUCHAT V ČERVENCI


Lorde. Před pár týdny vydala desku Melodrama. Spolupráce s Jackem Antonoffem (hudebník, producent a také přítel Leny Dunham) jí svědčí, písničky jsou dotažené a nenašla jsem tam ani jeden špatný song. Spíš naopak. Zatančíte si (Green light, Homemade dynamite) i popláčete (Liability). 

I am my mother´s child, I´ll love you ´till my breathing stops
I´ll love you ´till you call the cops on me

The National přidali po System only dreams in total darkness další song - Guilty party. Elektro, do toho klavír a magický hlas zpěváka Matta Berningera. Od poslední desky Trouble will find me už uběhly 4 roky, takže je načase vydat něco nového... 

I say your name
I say I´m sorry
I know it´s not working
I´m no holiday
It´s nobodys fault
No guilty party
We just got nothing
Nothing left to say

Foster The People vypustili song Loyal like Sid and Nancy a je to totální letní taneční pecka.

Další nové singly, které stojí za poslech:

Thom Artway - In Your mind i s pěkným videoklipem.

The xx přidali na poslední album I see you bonusové tracky a Seasons run se opravdu povedla.

Drake - Signs.

Co posloucháte tohle léto? Ráda si vyposlechnu vaše tipy.





08.06.17

HAMBURK TRIP


Do Hamburku jsme se s May vydaly víceméně náhodou. Měly jsme vytipované víkendové datum v březnu a taky chuť na chvilinku vypadnout z Prahy. Když jsem projížděla levné letenky, objevil se tam Hamburk. Po malém googlování jsem zjistily, že to vypadá jako místo pro nás a letenky byly v kapse.

CESTA: Letadlem s German wings z Prahy. Nás cesta vyšla kolem 60 EUR. Dá se tam samozřejmě vyrazit autobusem/vlakem, ale cena je dost podobná. Zato časová úspora díky rychlému letu (ani ne hodina) je markantní. Letiště je v Hamburku nedaleko centra, stačí nasednout na vlak přímo na letišti a za 40 minut jste v centru města.

Elbstrand

UBYTOVÁNÍ: Opět jsem využila Airbnb a nelituju. Bydlely jsme v pokoji u umělkyně Cecile nedaleko Labe (přímo tady). Ta nám při příjezdu dala tipy kam jít a hned nás poslala na pláž, kde jsem si to úplně zamilovaly.


CO VIDĚT: Pláž, Labe, doky. Lodě, které zde fungují jako MHD a dovezou vás z vaší pláže rovnou do města k Hafencity a Hamburské filharmonii. St. Michaelis church s vysokou věží. Alster arkaden - pasáž obchůdků v benátském stylu u vody a kousíček od jezera Aussenalster, které leží přímo v centru města a dělá z něj ještě krásnější místo k návštěvě.
Co úplně nestojí za to: Reepeebahn, což je "red light district". Špinavá ulice plná sexshopů, které se střídají s hospodama... a Beatles Platz, kde je jen podivná plastika siluet členů The Beatles.

Hafen city a vpravo budova filharmonie 

výhled z budovy filharmonie

PITÍ: Místní pivo Astra. Hořké, ale se srdcem a kotvou! :) Navštívily jsme krásnou kavárnu Milch feinkost, která vypadala jako by vypadla z filmu Wese Andersona.
V celém Hamburku je spousta portugalských kaváren a restaurací a velká portugalská komunita (mořeplavci? :)


NÁKUPY: Moc nákupů jsme nestihly, ovšem &Other stories a Monki nemohlo být vynecháno.




Byli jste v Hamburku? Jak se líbilo? Já doufám, že se tam zase někdy vydám, třeba i na delší pobyt.

15.05.17

MUSIC: CO POSLOUCHAT V KVĚTNU


Franka Oceana přeci. Po loňské epické desce Blonde letos vydal tři singly - Chanel, Biking a Lens. Všechny tři jsou naprosto boží. Mě nejvíc do srdce zasáhlo Lens. A pokud jste víc na letní hity, tak Franka najdete v písni Slide od Calvina Harrise. 

Cosmo Pyke. Do tohohle týpka jsem se zamilovala na první poslech. EP Just Cosmo si můžete pustit třeba tady. Má nejoblíbenější je Great Dane. V komentářích na youtube se hodně objevuje názor, že se jeho hudba podobá tvorbě King Krule. Mě to tak ovšem nepřipadá a Cosmo mě baví ještě víc. King Krule dlouho nic nevydal, tak asi jeho fanoušci hledají podobný zvuk :).

HUMANZ. Gorillaz. I mean, na nové album Gorillaz se od poslední desky Plastic Beach čekalo sedm let. SEDM. Vrátili se s velkou parádou, album má 26 tracků :D. Je tam všechno, taneční věci i rapové spolupráce. Moc mě to baví, nejvíc Andromeda a Out of body. V listopadu přijedou do Prahy, doporučuju koncert nezmeškat, myslím si, že to bude velké. 

Missing Link. NICK MURPHY. Říkal si Chet Faker, nyní se vrátil ke svému rodnému jménu a změnil styl. EP Missing link vyšlo minulý týden, je na něm 5 písniček včetně totálního hitu Forget about me. 

SINGLY. Humble od Kendricka Lamara (a celou desku DAMN., hlavně LOVE.FEAT.ZACARI.). Can´t have everything od Drake (a samozřejmě celé More Life). The National - The System only dreams in total darkness. Doufám, že tenhle song předznamenává novou desku. Lorde - Green light. O koncích a nových začátcích. Deska bude v červnu. Can´t wait. No a Jamiroquai - Cloud 9. 

Nechci vynechat českou scénu, i když nemám pocit, že by se na ní dělo něco zajímavého... po dlouhé době přišla s novým singlem Khoiba. Stoke the Fire. Upřímně mě to moc neba, tak doufám, že další novinky budou zajímavější. PURIST jsou ze Slovenska, mají nový singl Timelapse a ten je skvělý. 

Co si mám na Spotify pustit příště? Budu ráda za tipy na novou hudbu. 


17.01.17

MUSIC: CO POSLOUCHAT V LEDNU

Leden je prý pondělí celého roku. Tentokrát to neplatí - aslepoň v hudbě. Hned zpočátku roku se objevila nová deska od The xx, Bonobo a dvě písničky z budoucího alba představil miláček Ed Sheeran.

The xx odehráli v listopadu velmi diskutovaný koncert v Praze ve Foru Karlín (Byli jste? Přišlo vám to jako dva koncerty - The xx a Jamie xx? Protože mně ano.), na kterém zahráli několik věcí z chystaného alba a tento pátek třináctého bylo konečně vydáno. Jmenuje se I see you a ohlasy k němu nejsou zatím extra pozitivní. Mně samotné se líbí, ale klaním se k názoru, že první dvě byly zajímavější. 

Je to ale stále nadprůměrná deska se skrytými skvosty - Say something loving se mi zpočátku moc nelíbila, ale teď je to jeden z favoritů. Z listopadového koncertu si pamatuju skvělou I dare you a zamilovala jsem se do Dangerous

Další lednový TIP - Bonobo s albem Migration. Top top je singl No Reason, kde zpívá Nick Murphy (možná jej znáte pod jeho prvním uměleckým jménem Chet Faker). Sedm a půl minuty krásy. Celé album Migration je super, skvěle se mi u něj koncentruje a tím pádem pracuje.

Ed Sheeran je taková popová klasika/guilty pleasure. Singly Shape of you (sexy Ed) a Castle on the hill (melancholický Ed) teď určitě uslyšíte všude.

Díky kamarádce May jsem také objevila britského písničkáře Toma Rosenthala a totálně se zamilovala. Jeho "trojalbum" The Pleasant Trees volume one, two and three poslouchám pořád dokola. Včera také vydal videoklip k písničce To you alone, který je nádherný! Koukej.



Od začátku roku jsem si založila na Spotify playlist, kde budu dávat největší pecky, co časem vyjdou, tak ho můžete sledovat tady. Teď tam najdete všechny novinky, o kterých jsem psala výše.

Co posloucháte v lednu vy?

Na hudbě jsem závislá cca 9 hodin denně, takže mám čas naposlouchat veškeré hudební tipy :).

08.01.17

PŘEČTENO: Princ Ládík na cestě a Anna a Vlaštovčí muž taky na cestě

V posledním měsíci jsem přečetla dvě knihy, které měly co dočinění s cestou. První byla Anna a Vlaštovčí muž a potom Pěšky Mezi Budhisty a komunisty.



Anna a Vlaštovčí muž spolu putovali Polskem a Německem, aby se schovali před válkou. Ládík prošel Nepál a Čínu, protože tam nikdy předtím nebyl. Která kniha mě bavila víc? Let´s find out.

Anna a Vlaštovčí muž (napsal Gavriel Savit). Bylo to o putování krajinou nebo o putování k sobě samému? Odpověď bude asi pro každého čtenáře jiná...

Anna jednoho dne zůstala na hlídání u lékárníka Herr Fuchsmana. Má se o ni postarat, dokud se její tatínek, univerzitní profesor nevrátí. Jenže už je večer a tatínek nepřichází. Herr Fuchsman je nervozní a nakonec dovede Annu domů. Anna však nemá klíče, tak čeká venku. Vrací se před lékárnu a tam se poprvé setká s Vlaštovčím mužem.

Vydávají se spolu na cestu, která zdárně nemá žádný cíl. Vlaštovčí muž chrání Annu před 2. světovou válkou jak svými příběhy, tak svým svérázným stylem života. S cizinci mluví "cestovštinou", nechá kolemjdoucí, aby jej oslovili jako první a on věděl, jakým jazykem jim odpovědět. Kromě vlaštovčího jazyka nebo cestovštiny totiž mluví i spoustou světových jazyků.

Cestují ve dvojici, na malý moment se k nim přidává reb Hiršl (muž, který políbil svou pušku), se kterým to však dopadne neslavně. Kniha nenápadně líčí krutost války, zatímco Anna pomalu dospívá. V jednu chvíli se role obrátí a Anna dává pozor na záhadného Vlaštovčího muže, stará se o něj ve chvílích, kdy jej ovládají jeho vnitřní posuny.

Dojdou nakonec do cíle? Má jejich cesta vůbec cíl? Proč Vlaštovčí muž dopustil, aby se k němu Anna přidala? Milion otázek. Některé odpovědi v knize najdete, některé je třeba si domyslet.

"Tvůj otec si pro tebe nepřišel," řekl dlouhán, "poněvadž ho někdo našel."

První kapitolu knihy si můžete přečíst tady.



Od deprese k něčemu veselejšímu. Na knihu Pěšky mezi buddhisty a komunisty jsem se moc těšila. Pobavilo mě totiž už první sepsané putování - to do Jeruzaléma, takže jsem byla natěšená. A nezklamala jsem se.

Než jsem knihu měla možnost přečíst (čekala mě pod stromečkem), tak jsem se v prosinci zúčastnila projekce v kinu Aero, kde Ladislav tuto svou cestu Nepálem a Čínou komentoval a glosoval prostřednictvím fotek, videí, příběhů a občasných básní.

Ve dvou hodinách jeho povídání jsem si ze smíchu tak procvičila břišní svalstvo, že už jsem se nemohla dočkat, až budu číst a zasměju se tomu všemu znovu. I stalo se tak. Pochichtávala jsem se hlavně v metru, kde jsem většinu knihy přečetla během mého dojíždění do práce a z práce.

Hlavní hrdina je přesně ten typ člověka, co k sobě přitahuje zajímavé postavy z celého okolí a s nimi i kuriózní situace. V cizině pro něj není problém nechat se pozvat (nebo se nenápadně pozve sám) k místním do jejich obydlí, najíst se s nimi i občas zabrat dětský pokojíček a přespat tam.

Tahle nenucenost a spontánnost, která se vine celou knihou je to, co mě baví. Žádný velký plán, prostě vyjdu odsud a za pár měsíců bych chtěl dojít třeba sem. A třeba jen protože mi tuhle trasu naplánoval místní průvodce. Anebo protože zrovna tady mají dobré jídlo a hlavně pandy.

Kromě toho, že je kniha vtipná, tak (narozdíl od té první) je i krásná. Ilustrace od Tomski a Polanski to celé posunuly na vyšší level, tu obálku miluju a ilustrace uvnitř také stojí za to.

Četli jste některou z těchto knih? Nebo jinou o putování? O někom NA CESTĚ... Ráda si přečtu Vaše tipy :)

p.s. Letos jsem se taky rozhodla více dokumentovat, co přečtu, takže jsem si znovu obnovila Goodreads. Sledovat mě můžete tady.