Lorde. Před pár týdny vydala desku Melodrama. Spolupráce s Jackem Antonoffem (hudebník, producent a také přítel Leny Dunham) jí svědčí, písničky jsou dotažené a nenašla jsem tam ani jeden špatný song. Spíš naopak. Zatančíte si (Green light, Homemade dynamite) i popláčete (Liability).
I am my mother´s child, I´ll love you ´till my breathing stops I´ll love you ´till you call the cops on me
The National přidali po System only dreams in total darkness další song - Guilty party. Elektro, do toho klavír a magický hlas zpěváka Matta Berningera. Od poslední desky Trouble will find me už uběhly 4 roky, takže je načase vydat něco nového...
Franka Oceana přeci. Po loňské epické desce Blonde letos vydal tři singly - Chanel, Biking a Lens. Všechny tři jsou naprosto boží. Mě nejvíc do srdce zasáhlo Lens. A pokud jste víc na letní hity, tak Franka najdete v písni Slide od Calvina Harrise.
Cosmo Pyke. Do tohohle týpka jsem se zamilovala na první poslech. EP Just Cosmo si můžete pustit třeba tady. Má nejoblíbenější je Great Dane. V komentářích na youtube se hodně objevuje názor, že se jeho hudba podobá tvorbě King Krule. Mě to tak ovšem nepřipadá a Cosmo mě baví ještě víc. King Krule dlouho nic nevydal, tak asi jeho fanoušci hledají podobný zvuk :).
HUMANZ. Gorillaz. I mean, na nové album Gorillaz se od poslední desky Plastic Beach čekalo sedm let. SEDM. Vrátili se s velkou parádou, album má 26 tracků :D. Je tam všechno, taneční věci i rapové spolupráce. Moc mě to baví, nejvíc Andromeda a Out of body. V listopadu přijedou do Prahy, doporučuju koncert nezmeškat, myslím si, že to bude velké.
Missing Link. NICK MURPHY. Říkal si Chet Faker, nyní se vrátil ke svému rodnému jménu a změnil styl. EP Missing link vyšlo minulý týden, je na něm 5 písniček včetně totálního hitu Forget about me.
Nechci vynechat českou scénu, i když nemám pocit, že by se na ní dělo něco zajímavého... po dlouhé době přišla s novým singlem Khoiba. Stoke the Fire. Upřímně mě to moc neba, tak doufám, že další novinky budou zajímavější. PURIST jsou ze Slovenska, mají nový singl Timelapse a ten je skvělý.
Co si mám na Spotify pustit příště? Budu ráda za tipy na novou hudbu.
Leden je prý pondělí celého roku. Tentokrát to neplatí - aslepoň v hudbě. Hned zpočátku roku se objevila nová deska od The xx, Bonobo a dvě písničky z budoucího alba představil miláček Ed Sheeran.
The xx odehráli v listopadu velmi diskutovaný koncert v Praze ve Foru Karlín (Byli jste? Přišlo vám to jako dva koncerty - The xx a Jamie xx? Protože mně ano.), na kterém zahráli několik věcí z chystaného alba a tento pátek třináctého bylo konečně vydáno. Jmenuje se I see you a ohlasy k němu nejsou zatím extra pozitivní. Mně samotné se líbí, ale klaním se k názoru, že první dvě byly zajímavější.
Je to ale stále nadprůměrná deska se skrytými skvosty - Say something loving se mi zpočátku moc nelíbila, ale teď je to jeden z favoritů. Z listopadového koncertu si pamatuju skvělou I dare you a zamilovala jsem se do Dangerous.
Další lednový TIP - Bonobo s albem Migration. Top top je singl No Reason, kde zpívá Nick Murphy (možná jej znáte pod jeho prvním uměleckým jménem Chet Faker). Sedm a půl minuty krásy. Celé album Migration je super, skvěle se mi u něj koncentruje a tím pádem pracuje.
Ed Sheeran je taková popová klasika/guilty pleasure. Singly Shape of you (sexy Ed) a Castle on the hill (melancholický Ed) teď určitě uslyšíte všude.
Díky kamarádce May jsem také objevila britského písničkáře Toma Rosenthala a totálně se zamilovala. Jeho "trojalbum" The Pleasant Trees volume one, two and three poslouchám pořád dokola. Včera také vydal videoklip k písničce To you alone, který je nádherný! Koukej.
Od začátku roku jsem si založila na Spotify playlist, kde budu dávat největší pecky, co časem vyjdou, tak ho můžete sledovat tady. Teď tam najdete všechny novinky, o kterých jsem psala výše.
Co posloucháte v lednu vy?
Na hudbě jsem závislá cca 9 hodin denně, takže mám čas naposlouchat veškeré hudební tipy :).
Konec roku = bilancování. Rok co rok tady na katieinblack zveřejňuju svůj žebříček nejlepší hudby za uplynulý rok (2015 tady) a nejinak tomu bude i teď. Tentokrát i s celým spotify playlistem, jupí! Vypsaný seznam je pak dole.
Nezapomeňte mi napsat, jaké jsou vaše nejoblíbenější desky a písničky letošního roku, ráda si vše poslechnu.
Nejlepší alba
Astronautalis - Cut the body loose
Bon Iver - 22, A Million
dné - These semi feelings, they are everywhere
Drake - Views
Eliot Sumner - Information
Frank Ocean - Blonde
Into It. Over It. - Standards
Katarzia - Agnostika
Prago Union - Smrt žije
Radiohead - A moon shaped pool
Solange - A Seat at the table
The Kills - Ash & Ice
Viola Beach - Viola Beach
Nejlepší songy
Jsou to písničky, které nutně nemusely být na megaskvělém albu, ale samotné vyčnívají a není mi líto je poslouchat stále dokola.
Radioamatér - Tata Bojs (play)
Hotline bling - Drake (play)
Dark times - The Weeknd ft. Ed Sheeran (play)
MOVIES
Letos jsem v kině byla mnohem častěji než za předešlé roky. Moc se mi líbílo Mládí, Marťan (a knižní předloha je samozřejmě ještě lepší, nejlepší!), dokument o Amy Winehouse a posledních pár dnech nemůžu vynechat Star Wars - Síla se probouzí.
BOOKS
Marťan. Stejně jako film, tak i kniha je skvělá. Několikrát mě rozesmál. Nebudu nenávidět od Izzeldina Abuleiashe mě zase rozplakalo. Divočina od Cheryl Strayed přečtena na jeden dech. Hodně zajímavý byl Literární spolek Laury Sněžné a taky Neměnnost leopardích skvrn od Kristophera Jansmy.
Na Into the gloss se před pár dny objevil článek Rockstar girlfriends plný fotek rockových hvězd a jejich přítelkyň. Zvědavě jsem to projela, protože ženy jako Anita Pallenberg, Marianne Faithfull či Patti Hansen mě vždy inspirovaly v módě a stylu (a výběru mužů, haha).
Poslední dobou si čím dál častěji pro inspiraci hledám jejich fotky a méně mě zajímá, co se dělo na fashion weeku atp. Taky jsem dočetla další knihu o Rolling Stones (tentokrát biografii Micka Jaggera) a opět jsem se ponořila do jejich světa plného hudby, geniálních nápadů, drog a skandálů.
Pár z mých nejmilejších inspiračních rockstar fotek tedy dnes i na blogu.
Pete Doherty v Akropoli. Nadšený report jsem psala tady. A Tata Bojs, komorně, v žižkovské hospodě u Vystřelenýho voka :). Líbili se mi také Daughter v Rock Café.
STATISTIKY LAST.FM
Protože si pečlivě nechávám sledovat přehranou hudbu přes last.fm, vím, co jsem letos poslouchala nejvíce. Byl to Jamie Cullum, Tom Odell, Editors, The Libertines, The Beatles, Boris Carloff a Daughter.
Nejposlouchanější songy byly Jamie Cullum - The same things, Editors - Ton of love, Editors - Sugar, Tom Odell - Can´t pretend, Jamie Cullum - I am all over it a Tom Odell - Another love. Odkaz na můj last.fm profil tady.
2014?
Doufám, že The Horrors konečně vydají desku, kterou již chvíli slibují. Sólové album připravuje Pharell Williams. Líbilo by se mi i nové album od Radiohead nebo českých Sunshine či Tata Bojs. Naivním přáním je, aby se The Libertines dali dohromady a zase něco natočili :).
Jaké jsou vaše hudební objevy letošního roku?
p.s. snažila jsem se na vše dát odkazy na youtube, takže si oblíbence můžete hned poslechnout :)
Konečně jsem se dostala k tomu, abych začala přidávat fotky na instagram (katie in black). Najdete tam většinou knížky, co zrovna čtu a kávu, kterou zrovna piju :). Většinou obojí na jedné fotce. Omlouvám se za ticho na blogu, brzy to tady bude zase vypadat jako obvykle a taky plánuju pár změn, takže stay tuned! :)
p.s. koukněte na nové video od Tata Bojs k písničce Papírovka! Tahle je má nejoblíbenější z alba Ležatá osmička, tak jsem moc ráda, že je k ní i videoklip.
Minulý víkend se ve ValMezu konal tradiční hudební festival Valašský špalíček, kam jsem se moc těšila. Na programu byli British sea power, Princess Chelsea, Dear Reader, P I A N O, Boris Carloff a další... Já nakonec byla nejvíce nadšená právě z posledně jmenovaného, měl dokonalý zvuk a písničky z alba The Escapist jsou skvělé!
Sama nejsem velký festivalový fanoušek, raději mám samostatné koncerty než takovéhle velké akce, ale zrovna Valašský špalíček byl takový komorní, přesně podle mých představ. V areálu zámku Žerotínů, dvě stage na nádvoří, další v podzemním M-klubu. Součástí festivalu byla také výstava Czech press photo.
Chystáte se letos na nějaký festival? Na který? :)
Přijdu před Akráč, zrovna přijíždí velká černá dodávka. Že by? A to už vystupuje Pete a jeho crew! Na hlavě má kapitánskou čepici a na sobě rozevlátý kabát. Je vysoký a kolem sebe šíří auru rockstar.
STŘIH.
Velký sál Paláce Akropolis. Pete hraje na kytaru, zpívá a jako doprovod má pouze houslistku, která se sice většinu doby tváří dost znuděně, ale hraje jí to skvěle. Při druhé písničce mu praskne struna. FUCK! Je vtipný. Hraje songy ze sólového alba, něco od Babyshambles a dokonce i od The Libertines! Lidi jsou nadšení, zpívají, tleskají, ječí. Pete semtam něco prohodí. Vytáhne fanouška na pódium. Hraje Tears dry on their own od Amy Winehouse. Kalhotky letí vzduchem :).
STŘIH.
Konec poslední písničky. Pete jako opravdová rockstar zahazuje do publika kytaru, mikrofon, stříká po lidech v prvních řadách víno a pak sám skočí dolů.
Po odchodu se tak dlouho vyvolává jeho jméno, že se vrátí a akusticky s houslistkou (za sborového zpěvu publika) zahrají FUCK FOREVER.
Díky, Pete.
(fotila jsem, na film, fotky tedy budou, ale později...)