30.01.19

BARCELONA TRIP

Jet na konci ledna do Barcelony? Nejlepší nápad!

CESTA: Letenky nás vyšly levně - s Ryan Air se dostanete do Barcelony za cca 1500 Kč (i s příručním zavazadlem, mají teď nové podmínky, pokud byste letěli jen s batůžkem vyjde to ještě levněji). Lety nejraději vyhledávám na azair.


UBYTOVÁNÍ: Tentokrát nám ubytování v Hotelu vyšlo lépe než v Airbnb. Bydleli jsme v Moods Catedral, kde se nám líbilo - pokoj s balkonkem, káva a voda kdykoliv k dispozici a hlavně centrální lokace. Téměř všude (kromě Parku Guell) jsme se dopravili pěšky.




CO VIDĚT: Díla Gaudího. My začali dopoledne v Parc Guell - měli jsme předem objednané vstupenky na určitý čas, což doporučuji, abyste se vyhnuli čekání. Odtud jsme vyrazili k Sagrada Familia a poté rovnou ke Casa Mila a Casa Batllo.


Barceloneta - část města u moře. Je tam spousta hospůdek a tapas barů. Na promenádě kolem přístavu se v neděli koná trh s jídlem a pitím - my si tam dali místní pivo a já nemohla vynechat Cavu - španělské šumivé víno. Procházku po pláži doporučuji i v lednu, bylo tam nádherně.

Lanovka z pláže Barceloneta na kopec Montjuic. Původně lanovka vůbec nebyla v plánu, ale jakmile ji Filip spatřil, tak tam nutně potřeboval jít. Já se docela (dost) bála, ale jelikož píšu tenhle post, tušíte, že jsem cestu přežila. Lanovka vás z věže na pláži vyveze cca do poloviny kopce Montjuic, na kterém najdete jak Fundacio Joan Miró, tak například Olympijský stadion.




Fundacio Joan Miró. Galerie s obrazy a plastikami od tohoto katalánského umělce mě nadchla. Velký bílý dům s obrovskými prostory přesně postavenými pro jednotlivé obrazy. Kromě prohlídky galerie můžete jít i na střechu/terasu a prohlídnout si plastiky a budovu z venkovní části.



Olympijský stadion. Majestátní stadion s otevřeným ochozem, kam se můžete jít zdarma podívat.

Pavilon Mies Van Der Rohe, který tento známý architekt (mimo jiné autor Vily Tugendhat) navrhl pro světovou výstavu v Barceloně roku 1929. Vstupné je 5 EUR.



Park Ciutadella jsme navštívili ve slunečný den, pozorovali paní jak krmí holuby a místní zelené (velmi uřvané) ptáčky. V tomto parku se také nachází budova katalánského parlamentu a městská ZOO.

CO JÍST A PÍT: Víno, pivo, tapasky a churros!

První večer jsme po příletu navštívili restauraci Tapas La Bona Sort. Měla jsem ji na seznamu k navštívení a hned bingo! Dala jsem si výborné bílé víno (ovšem 5,80 EUR za skleničku), těšila jsem se na olivy a na patatas bravas. Dali jsme si také malé grilované chobotničky (což jsem zjistila, že není nic pro mě, takže je všechny musel sníst Filip :)

Druhý den jsme si při přechodu mezi Parc Guell a Sagrada Familia dali Menu del Dia v místní restauraci. Menu del Dia je přesně to, co si myslíte - denní menu, kdy si můžete z nabídky vybrat předkrm, hlavní jídlo, dezert/kávu a nápoj (my si dali víno, dovolená přeci). Nás toto menu stálo 12 EUR na osobu, což je za tři chody super. Restaurae, kterou jsme navštívili se jmenovala El Porro de l´Avi a bylo v ní plno místních, kteří si odskočili z práce na oběd. Měli tam výbornou rybí polévku a skvělý dezert - smažený banán. 

Jedno odpoledne jsme se také rozhodli, že si dáme něco zdravého a vyrazili jsme do Flax & Kale (to že jsme si tam dali víno je vedlejší). Vyzkoušela jsem výborný Superwrap (tortila s černým uhlím naplněná hummusem, zeleninou a skvělým dresingem z kokosového jogurtu) a také jsme měli Fish tacos a nesmažený koblížek z dýně. Vím, že jsou zde proslaveni svými lisovanými džusy, žádný jsme ale neochutnali.


Hned na rohu domu, kde jsme byli ubytování je čokolaterie Valor, kde jsme si zašli na churros. Byly výborné, ale opravdu stačilo dát si je jednou :).



V průvodci od Lonely Planet, který jsme měli s sebou, jsem se dočetla, že kousek od nás je Pastisseria Hofmann, kde mají nejlepší croissanty v celém Španělsku. Takže jsme se tam samozřejmě jednoho rána vydali a rozhodně nelitovali - měli jsme malinový a mangový croissant. Uvnitř s náplní a nahoře s cukrovou polevou. Nebe! Přitom na croissanty moc nejsem, ale tohle byla dokonalost.



Barcelonský hlavní trh La Boqueria jsme také vynechat nemohli. Najdete ho rovnou na La Rambla a je plný stánků s ovocem, džusy, masem, rybami, sýry, tapas... My si mezi stánky s ovocem a džusy našli jeden, kde džusík i kelímek s ovocem stál kus 1 Euro - avokádovo kokosový fresh nebo taky mangovo kokosový - delicious. 

Jelikož jsme tam byli v čase snídaně, dali jsme smažené rybičky a krevety v kornoutku (asi tedy ne úplně snídaňové jídlo), které tam prodávají za cca 6 EUR na každém rohu.



Rebelot coctails & food. Top bistro, na které jsme narazili náhodně, protože jiné místo hned vedle, kam jsme původně šli, mělo zavřeno. Podávají zde přírodní vína (já měla bílé víno, které se jmenovalo Hummus a bylo naprosto geniální), k tomu talíř místních sýrů. Menu je pokaždé jiné, napsáno křídou na tabuli.



CRAFT BEER - pokud máte rádi zajímavá piva, mám pro vás taky pár tipů. 

La Menuda (craft beer and crazy food), restaurace s moderním interiérem a zajímavou nabídkou místních piv kousek od Casa Mila. 



- CatBar Cat - veganský burger bar s nabídkou místních piv, který stál příhodně asi 4 minuty od našeho ubytování :) Večer tam hrála živá hudba, což bylo super! Taky se mi líbilo, že když se kapacita baru naplnila, tak prostě zamkli a nikdo další se už dovnitř nedostal - žádné mačkání :).

- Craft Barcelona - hospůdka s pinchos, kde kromě místních piv točí také třeba Plzeň nebo Kozla. Upřímně - interiér se mi moc nelíbil, ale ve spodní části hospůdky, kde se nachází klub zrovna probíhal music jam, kdy se po pár písničkách střídali jednotliví hudebníci a jamovali s kapelou. To bylo naprosto skvělé, zatančili jsme si na americkou country, rock n roll i si zarapovali.

- Black Lab Brewhouse - pivovar, kde se mi líbilo nejvíc. Naběhli jsme tam už v poledne asi minutu poté, co otevřeli (já vím). Pivovar má super lokaci - hned na Barcelonetě. Pivo se vaří přímo tam - já si dala ovocné kyselejší (jmenovalo se Pink Lady :) a Filip rovnou degustaci 4 druhů. Protože jsme měli už malý hlad, vyzkoušeli jsme jejich domácí hranolky a edamame s pálivou omáčkou.


Pokud se někdy do Barcelony vrátím, co dalšího bych neměla vynechat? 

Btw. Jaké je vaše oblíbené evropské město?

03.01.19

2018 YEAR IN BOOKS

Na začátku loňského roku jsem se přidala k Reading challenge na Goodreads. Protože se mi předloni podařilo přečíst 35 knih, zvýšila jsem závazek na 40 knih. A co se nestalo? Nezvládla jsem to! Dala jsem 33. Možná je to tím, že jsem si tentokrát vybírala docela bichle nebo tím, že víc času trávím s lidmi než s knihami, na cvičení nebo koukáním na The Good place.

Z těch 33 knih jich bylo pár špatných, pár průměrných a několik skvělých. O ty skvělé bych se dnes ráda podělila. Samotnou mě hodně baví podobné žebříčky oblíbenosti čekoholi, kde objevím něco nového a začátek roku k tomu úplně vybízí.



Moje TOP knihy 2018

Everything I know about love - Dolly Alderton
Třicetiletá britská novinářka Dolly Alderton (a jedna polovina mého oblíbeného kulturního podcastu The High Low) napsala knihu o dospívání, lásce a hlavně přátelství. Příběhy ze života smíchané s vtipnými esejemi, fiktivními pozvánkami na svatby či babyshowers, u kterých si uvědomíte, jak moc jste rádi za své přátele a možná utrousíte i slzičku.

Zmizelá - Gillian Flynn
Já vím, že Zmizelou jste všichni četli a viděli už před pár lety, ke mě se ovšem dostala až teď. A dostala mě. Geniální příběh se skvělým rozuzlením, který se mi krásně četl. Stránky jsem úplně hltala, dokud jsem se nedostala na konec. A pak jsem si pustila film, abych si to užila ještě jednou. (Teď si Zmizelou dokonce můžete pustit i na Netflixu.)

Vše, co jsme si nikdy neřekli a Ohníčky všude kolem - Celeste Ng

Geniální. Oba dva tyto romány od Celeste Ng mě dostaly. Oba se točí kolem rodinných příslušníků, malého města, různých tajemství a vztahů mezi členy rodiny. 

Modern romance - Aziz Ansari
Azize Ansariho znám z jeho skvělého seriálu Master of None. Když jsem zjistila, že sepsal knihu o vztazích v moderní době, bylo jasné, že si to musím přečíst. No a zklamaná jsem nebyla. Není to jen o příbězích které sesbíral, ale i o výzkumech, datech a číslech. Jak je to se vztahy v dnešní době? Jsme opravdu tak povrchní jak se řiká? Tinder generation. Sice jsou to poznatky z USA, nicméně se dají lehce aplikovat i na Evropu.
Zaujala mě hlavně kapitola o tom, že v dnešní době můžeme hledat partnera po celém světě, ale ne tak dávno si lidé brali své sousedy a obyvatele stejného města.
"The world is available to us, but that may be the problem".



Hana - Alena Morštajnová
Hanu letos četli všichni, ale první s tím začala moje máma! Fakt. :D Od ní jsem dostala tip na tuhle knihu a pak už jsem ji viděla všude po instagramu. A to je dobře, je to skvěle napsaná kniha o tématu, o kterém nikdy nebude napsáno dost. Zasáhlo mě o to víc, že se příběh odehrává na mém rodném Valašsku. Od AlenyMorštajnové jsem letos přečetla vše, co napsala, bavila mě Slepá mapa i Hotýlek, ale na Hanu nedám dopustit.


Na 2019 jsem si dala závazek 35 knih. Zvládnu to? A vy? Čtete? Co? :)