08.11.15

Sunday talks

Tentokrát bych chtěla psát o podzimu. O krásném počasí, které je teď venku. O procházkách v Prokopském údolí, Vyšehradě nebo jen kolem řeky. O možnosti nosit sluneční brýle v listopadu. O barevném listí na stromech a chodnících. O kávě z farmářského trhu vypité na lavičce. O chai latté z kavárny Moment ve Slezské. O dýňové polívce. O všech knížkách, filmech a hudbě, co teď vychází. O svíčkách s vůní zázvoru, skořice nebo popcornu. O plyšových papučkách z Primarku za 2,50 EUR. O všech těch měkoučkých rolácích a kabátech. O nových vínových teniskách. O posezení v kavárně, čtení knížky a pozorování okolního dění. O obědech v café Louvre a pozorování našeho nejoblíbenějšího spisovatele obědvajícího u vedlejšího stolu. O maratonu Star Wars. O tajných schůzkách v tajných barech. O vílách a jejich humoru. O zapálených kamnech uprostřed Vinohrad.


Z Žižkavárny mám smíšené pocity, ale přiznávám, že u stolečku u okna se sedí naprosto skvěle. Můžete si tam číst hodiny a u toho pít mamacoffee kávu nebo vyzkoušet některý z dortíků. 


Den, kdy jsem si oblíkla rolák a přes něj další rolák. Již to hraničí s obsesí! To jsem jako malá roláky nesnášela, protože jsem si myslela, že mi dělají dvě brady. A možná že to tak opravdu je, teď je ale miluju.


Kamna u kamaráda v ateliéru Repete cycles. Sedět v křesílku, pít kafe a povídat si.


Po mega dlouhé době mám batoh. Koupila jsem si ho, abych nechodila na kruhové tréninky s kabelkou (lame!) a využila jsem ho již i mimo - tentokrát na procházce v Prokopském údolí.


Jezírko v Prokopském údolí.


Nové New Balance tenisky z Foot Locker.

O čem byste chtěli psát vy?

Všechny fotky jsou z mého instagramu.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Jelikož v našem krásném oboru pomalu začíná low-season, a tím méně práce, času na psaní by bylo čím dál více. Mohl bych psát též o krásách podzimu. O velmi příjemném babím létě. O dokonale probarveném listí na stromech, nad kterým se můj taťka vždy rozplýval, když chodil se mnou, jako malým, do lesa na procházky. A také o tom, že sem nechápal, co na těch barevných listech vlastně vidí. O dušičkovém šílenství, kdy si lidé vzpomenou na své blízké jen v den, kdy je to napsané v kalendáři. Ale také o jedné báječné ženě, která se stala tento podzim nejdéle vládnoucím monarchou na britském trůně. O její jedinečnosti, moudrosti a schopnosti sjednotit svůj národ. O jejích nadcházejících jubilejních 90. narozeninách. O tom, jak ji nekonečně respektuji a obdivuji. A v kontrastu toho všeho o muži, který si plete udělování státních vyznamenání s vlastní party, na které si pozval kamarády. Bylo by toho mnoho, o čem bych rád psal. Abych však zakončil svou myšlenku kladně, zůstal bych raději u té nekonečné barevné škály podzimního listí, které i já, ve svých nadcházejících třiceti letech, rád obdivuji, stejně jako tehdy můj taťka.

AAA řekl(a)...

iba o vílach! :)

Unknown řekl(a)...

to jazierko vyzera romanticky
www.donnaiveh.com

Unknown řekl(a)...

Krásné fotky! ♥

Luděk řekl(a)...

Boty i batoh za mě z pohledu mody super!! :)


DailyInspiration